Proč pelešivá? Hířovi nám odtajnili tajemství věčného mládí a spokojeného manželství … je to ovšem opravdu tajné, tak se nebudu rozepisovat 🙂
Ale popořádku, základem úspěchu celé akce je již tradičně páteční večer. Poprvé jsme seděli v Hostinci u Pytláka Hennricha (Jizerka 35) a tentokrát jsme se dozvěděli např. kdo strká papírky do myčky a musí potom volat instalatéra, kdo si musí volat instalatéra na ucpaný záchod, protože … no to je jedno a kdo si nechal namontovat varnou desku – sice odborně, ale za odporně vysoký peníz :-).
Na cestu z hospody na Chatu pod Bukovcem, kde výjimečně spíme (stejně jako ve 2014), sice romanticky svítí měsíc …
ale je i plná nástrah … 🙂
Akce se účastní dvojice tradiční, někdy ovšem dochází k zajímavým přeskupením:
Názorně si můžeme ukázat, co se dělo, když si Dan B. šel vyčistit zuby a nebo když se zdržel v sauně 🙂
Vzhledem k nebývale teplému počasí jsme svědky převlékárny pod širým nebem: ZDE 🙂
Cestu jsme zvolili potřetí v řadě přes Smrk a Polsko
Poprvé jsme ovšem narazili v Polsku na neupravené stopy a na Nebeském žebříku jsme se bořili do sněhu. Kamča si na Nebeský žebřík vyšlápla poprvé: „Kam jsme se to vydali, to jste se snad posrali!“:-)
Ale přežili jsme, takže ještě pár vrcholových fotek:
Zachytit speciální rituál objímání rozhledny:
A můžeme směle vyhlížet jasné zítřky:
a nebo … „Dane, půjdu s tebou na Nebeský žebřík, ale slib mi další pelešivý víkend!“
Každopádně se máme na co těšit … a to i za rok opět na Jizerce !