Inovujeme – poprvé se může celkovým vítězem stát hráč, který hodí ve druhém kole víc než vítěz elitní skupiny hrající o titul. Pokud je to současně maximální počet bodů daný večer, tj. pokud hodí i víc než vítěz základního kola.
Pátek 11.3.Poprvé nám návštěva přilétá na letiště Charleroi, což je skoro hodinu cesty autem (přílet 21:25, terminál 1) a do jednoho auta se všechny Češky nevejdou …
Naštěstí s druhým autem obětavě pomohl kamarád Honza Soukup, takže vše proběhlo hladce, a my mohli, sic v pozdních večerních hodinách, zahájit program.
Tady nějak vznikla myšlenka na společnou letní dovolenou 🙂
Sobota 12.3.Den první = Okruh„klasicko-historický“, tj. náměstí, čůrající sochy …
Po náročném pátku rodiče vyspávají a chudák dítě nemá co jíst …
Brzy bylo odpuštěno 🙂
Při procházce historickým centrem je nutné se občas občerstvit, konkrétně zde oblíbená zastávka v loutkovém divadle:
Dělá to kwak, ale žába to není jasný pane.
Nesmí chybět zmrzlina …
… ani oběd
Viděli jsme snad vše podstatné i něco navíc
Až jsem si nožky ušlapal …
… a je potřeba se posilnit, zítra budem šlapat dál.
Den třetí – Neděle 13.3.= Okruh „evropských institucí“
Ale začínáme na místním slavném blešáku, kde šťastlivci dokáží sehnat pravého Rembrandta za 5 Euro.
Nůž byl nakonec usmlouván na 10 Éček.
Jáša si krátce po zakoupení nože začal prozpěvovat: „Když máš hlad a nemáš co žrát, vývar z krtka musíš si dát.“ Je nám tedy jasné, k čemu je nůž určen 🙂
Aleš dal před lovem přednost již vařené stravě, vyzkoušel šneky a k tomu vypil i akvárko, v kterém žili, než je jejich majitelé přinesli na ten blešák …
Dostál tak své pověsti Bájného Požírače, i když já bych si podle fotek v levém sloupci tipnul, že nejdřív měl tak trošku strach v očích. Pak si ale blaženě pochrochtával.
Pro srovnání – než se z Aleše stal Bájný Požírač, byl právě před 10 lety Superman
Nato už jsme se vydali na instituce. Cestou se vyskytuje Lavička Václava Havla. Aleš ještě ve šnečí euforii názorně ukazuje, jak z rukou složit srdce.
Euforie ale pomalu vyprchávala a tady (další z „povinných“ zastávek na hranolkách) už Alešovi došlo … v okamžiku, kdy čertík Bertík překlopil stolek a vylil mu pivo do klína. Naštěstí jsme od číšníka dostali náhradního Orvala.
Den čtvrtý – Pondělí 14.3.= Okruh „Oddělený„
Kohoutci za povinnostmi …
Češkovi mj. na Atomium
Společně strávené chvilky se podařilo ukrást až k večeru.
Jedno z posledních piv s kamarádem 🙂
Ikonické sedačkové foto na závěr nesmí chybět
A je (bohužel) načase udělat Bruselu pápá … to už bude úterý 15.3., den pátý.
Středa 27: „8:49 Ahoj, právě překračujeme hranice s Německem. 16:49 Jsme v Belgii“
Po nečekaně dramatických chvilkách s parkováním jsme mohli prohlásit návštěvu za úspěšně zahájenou. Největší radost má očividně Lída :-). Cca ve 22:45.
Čtvrtek 28
Gastrobrko no. 1: Belgické hranolky budou nutné! Obecně je dětem většinově odpíráme, takže toto je jediná chvíle, kdy se odpíraná věc může stát součástí programu, tak to bude mezi naším potomstvem gastro-aplaus!
Největší radost z hranolek má ale opět Lída 🙂
A vzápětí po hranolkách následuje Žíznivý bod číslo 1: Banka, kde karty nevedou, zato rádi nalejou a Česko mají rádi.
Večerní cesta z města nabídla další „atrakce“.
Pátek 29
Ukázka, jak někteří z nás tráví súúúúúperrr páteční večery.
Čtvrtek 16: BR.KO zajistilo počasí, takže se výletnice v odpoledních hodinách na perutích letecké společnosti (příště zkusím u místní arabské komunity zajistit stylový létající koberec) přesunuly z uplakané Ruzyně do paprsky babího léta protepleného Bruselu.
Pátek 17: Brkohled no. 1 = Brusel – indivindy, sraz na oběd a pak večer v rezidenci